Zpráva o stavu navrhování a výroby je každoroční globální studie pro oborové lídry, kteří navrhují a vytvářejí místa, produkty i zážitky. Odhaluje nejpalčivější otázky ovlivňující současný byznys a pomáhá lídrům strategicky určovat priority a investovat do budoucnosti.

Odvětví soustředěná na navrhování a výrobu utvářejí unikátní kategorii, která propojuje digitální a fyzický svět. Architektura, projekce, stavebnictví, provoz staveb, produktový design, výroba, herní i filmový průmysl vyžadují při digitálním navrhování i realizaci hmatatelného výsledku komplexní spolupráci. V této studii sdílejí svůj pohled na věc osoby na exekutivních pozicích: dočtete se, jak přistupují ke specifickým výzvám, jimž jejich firmy čelí, a jaké příležitosti podle nich současná situace přináší.

Studie pokrývá několik klíčových oblastí. Poskytuje makropohled na jednotlivá odvětví; zjišťuje, jak si udržet odolnost a relevantnost v proměňujícím se světě; zkoumá, jak získávat, vzdělávat a udržet kvalifikovanou pracovní sílu; a řeší, jak dosahovat udržitelných výsledků.

Společnost Autodesk skrze dotazník a rozhovory získala informace od 5 399 lídrů, vizionářů a expertů z následujících odvětví: architektury, projekce, stavebnictví a provozu staveb (dále jako AECO), navrhování a výroby (D&M) a zábavního a mediálního průmyslu (M&E).

Získaná data jsou rozdělena podle světových regionů: Asie a Tichomoří (APAC) zahrnuje odpovědi z Austrálie, Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Evropa, Blízký východ a Afrika (EMEA) zahrnuje odpovědi z Blízkého východu, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Skandinávie, Španělska, Turecka a Velké Británie, a konečně Amerika (AMER) zahrnuje odpovědi z Brazílie, Kanady, Mexika a Spojených států. Tato zpráva shrnuje klíčová zjištění, včetně podrobností o jednotlivých regionech a odvětvích.

Sběr kvantitativních dat (n = 5 368) probíhal od července do září 2023 pomocí 20minutového online dotazování. Nadto se v říjnu a listopadu 2023 uskutečnilo 31 kvalitativních rozhovorů s vedoucími představiteli podniků a vizionáři. V některých případech se Autodesk odvolává na analýzu vlastních agregovaných a anonymizovaných dat.

Lídři a experti z navrhování i výroby popisují, že se meziročně poměrně dramaticky změnila nálada v oboru. Proto se zjištění v této studii zásadně liší od Zprávy o stavu navrhování a výroby, kterou společnost Autodesk publikovala v roce 2023. Dotazovaní mnohem optimističtěji vnímají globální prostředí, odolnost, výkon, připravenost a digitální vyspělost vlastní firmy, stejně jako budoucí investice. V kvalitativních rozhovorech respondenti uváděli, že v nich vzbuzuje důvěru, jak si ekonomika očividně hladce poradila s několikaletými obavami z recese. Zároveň s tím ale vyvstala nová potíž: kontrola nákladů . Ta dokonce zaujala první místo v žebříčku hlavních výzev a vytlačila na druhou příčku získávání a udržení talentů.

Problematika talentů je nicméně nadále palčivá a obtížně řešitelná. Roste sice povědomí o důležitosti programů ke zvyšování kvalifikace, většina lídrů ale uvádí, že se jim k naplnění této potřeby nedostává interních zdrojů.

Lídři se uchylují k různým řešením, která by mohla nést výsledky již v době, kdy budeme provádět šetření pro následující rok.

Letošní novinkou je také uvědomění, že umělá inteligence (AI) nepředstavuje futuristický sen, ale aktuální nástroj. Studie odhalila i překvapivou míru důvěry v novou technologii. Slovy jednoho z lídrů: možná za to může skutečnost, že AI podnikům zatím ještě neuškodila. Lídři si nicméně od AI slibují zvýšení produktivity a tlačí na zaměstnance, aby umělou inteligenci zkoušeli na pilotních projektech – v naději, že se jim podaří včas chopit příležitosti. Jedním z přínosů tohoto pocitu naléhavosti je vyšší udržitelnost: AI nově zaujímá vedoucí pozici mezi technologiemi, které podniky využívají k lepšímu plnění udržitelných cílů. Na následujících stránkách se dočtete, jak se lídři a experti snaží popasovat s největšími výzvami, kterým jejich obor letos čelí.

Na první místo v žebříčku výzev se vyhoupla kontrola nákladů

Společnosti významně pokročily se zaváděním umělé inteligence

Digitalizace posiluje odolnost podniků v náročné době

Pozitivní výhled do budoucna, nová hlavní výzva a vysoká hodnota digitalizace

Lídři a experti jsou letos jedním slovem optimističtí.

Stále se sice potýkají se značnými problémy, posledních několik let ale dokázalo, jak jsou jejich společnosti odolné. Jsou si proto mnohem jistější než loni, že jejich společnost dovede problémy úspěšně zvládnout.

V loňském roce největším výzvám vévodil nedostatek talentů – firmy bojovaly s jejich získáváním i udržením.

Letos potíže s pracovní sílou zastínila obtížná kontrola nákladů, následují inovace výrobků a služeb a environmentální udržitelnost.

Dalším oříškem je udržet krok s rychlým tempem technologických změn, včetně umělé inteligence. Tato výzva však zároveň představuje významnou příležitost pro společnosti schopné strategických investic. Respondenti uvádějí, že jim investice do digitálních technologií přinášejí řadu výhod, na druhou stranu jim ve snaze o digitální transformaci brání náklady a nedostatek času i dovedností.

Společnosti jsou na nejistou budoucnost připraveny více, než uváděly v roce 2023.

Loni respondenti zdůrazňovali pocit nejistoty zapříčiněný globální pandemií, geopolitickou situací a ekonomickou nestabilitou na vícero trzích. Nadto se mnohé podniky potýkaly se získáváním a udržením talentů nutných k růstu.

Letos se lídři i experti cítí mnohem jistěji. Celých 73 % respondentů tvrdí, že je jejich společnost připravená na nepředvídané ekonomické a geopolitické změny, což je o 14 procentních bodů více než loni.

Důvěra ve vlastní schopnosti je částečně zapříčiněná tím, že podniky v posledních letech úspěšně zvládly řadu bezprecedentních výzev. „Od konce covidové pandemie jsou lidé mnohem optimističtější,“ míní Richard Matchett, vedoucí digitálního oddělení společnosti Zutari, která se zabývá projektováním infrastruktury a poradenskou činností. „Měli jsme rok na to zjistit, kudy vede cesta nahoru.“

Společnosti také podnikají proaktivní kroky k upevnění vlastní pozice: plánují nové nabídky, vstupují na nové trhy, zvyšují svou agilitu a diverzifikují dodavatelské řetězce. Čím více kroků k posílení odolnosti společnost dělá, tím jistější si její vedoucí představitelé jsou co do zvládnutí budoucích výzev (viz graf na straně 12: „Vztah mezi připraveností a odolností“).

Firmy také dosahují lepších výsledků a drží krok s konkurencí. 72 % lídrů a expertů uvádí, že jejich společnost v loňském roce překonala očekávání, což představuje 14% nárůst oproti předchozímu roku. Naopak pouhých 7 % respondentů tvrdí, že jejich společnost letos neudrží krok s rychlostí změn v oboru, což je o 11 % méně než o rok dříve.

Zvyšování odolnosti je provázané s důvěrou v budoucnost

„Po pandemii jsme si navykli používat digitální platformy a spolupracovat online. Mimoto jsme zlepšili analytické procesy.“

„Klíčem k větší odolnosti je udržet krok se změnami a být dostatečně agilní, abychom dovedli rychle zavádět novinky, zvládat rizika s tím spojená a v případě potřeby jsme uměli společnost zeštíhlit.“

Automobilový a dopravní průmysl

Navrhování a výroba

Mediální a zábavní průmysl

„V porovnání s loňským rokem se situace výrazně zlepšila. Zároveň však existuje určitá míra skepse – jak dlouho bude tento trend pokračovat? Musíme rozvinout a diverzifikovat služby, abychom byli schopní reagovat na trendy a změny na trhu – například zahrnout platformy s obsahem, který diváka naprosto pohltí..“

„Vidíme situaci optimisticky. Určitou dobu tu existoval narativ, že lidé přestanou chodit do kin a zůstanou jen u streamovacích služeb, firmy ale zareagovaly kvalitními produkty. Náš obor je kreativní, nevytvořil ho žádný algoritmus.“

– Jong-Hyun Jin, ředitel oddělení vizuálních

efektů, Dexter Studios (postprodukční

a filmové studio)

Získávání talentů i nadále zůstává klíčovým faktorem pro úspěch, už ale nepředstavuje hlavní výzvu, jíž mnohé podniky čelí.

Žebříčku letos vévodí kontrola a řízení nákladů – za největší výzvu je označilo 33 % respondentů. Ještě větší starost náklady pochopitelně dělají firmám v náročné situaci: mezi společnostmi, které v uplynulých 12 měsících zaznamenaly slabou nebo podprůměrnou výkonnost, označuje kontrolu a řízení nákladů za největší problém 44 % respondentů.

Hrozba vysokých nákladů nutí společnosti zeštíhlovat a optimalizovat výkonnost i s omezeným rozpočtem. „Firmy jsou kvůli kontrole nákladů ochotné vyzkoušet cokoliv, co jim pomůže fungovat efektivněji,“ shrnuje Richard Matchett ze společnosti Zutari, která projektuje infrastrukturu a poskytuje poradenství.

„Kontrola nákladů tedy představuje zásadní výzvu, zároveň ale pohání inovace.“

Potíže s talenty sice letos sestoupily na druhou příčku, přesto podle respondentů nadále patří mezi hlavní výzvy. Získávání, školení a udržení talentů mezi tři největší výzvy zařadilo 29 % lídrů a expertů, což je oproti loňským 48 % respondentů výrazně méně. 43 % respondentů zmiňuje, že nedostupnost kvalifikovaných talentů brání jejich společnosti v růstu. Loni mělo stejný názor 64 % dotázaných, i zde tedy došlo ke snížení.

„Získávání talentů je třeba vyvážit s kontrolou nákladů,“ podotýká David Spilsbury, technologický ředitel studia Axis Studios, které se zaměřuje na animaci a vizuální efekty. „Jak navýšit počet zaměstnanců, abyste uspokojili poptávku, ale nevyrostli příliš –

tak aby v budoucnu nehrozilo, že budete muset omezovat stavy? S nalezením rovnováhy můžou pomoci technologie.“

Na třetím místě se v žebříčku hlavních výzev umístily inovace produktů a služeb. Následuje environmentální udržitelnost, automatizace dat, technologický pokrok a digitalizace.

Z žebříčku pěti největších výzev letos vypadla globální ekonomika a dění – ty se přitom loni umístily třetí. Zde je nicméně důležité zmínit, že sběr dat proběhl před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě v říjnu 2023. „V souvislosti s globálním děním nám největší starosti dělá dodavatelský řetězec,“ říká Callahan Tufts, vedoucí designu ve společnosti Nexii zaměřené na ekologické stavební technologie. "Jakýkoliv globální konflikt je samozřejmě v první řadě příšerný pro všechny

zasažené. Může ale ovlivnit i zbytek světové ekonomiky.“ Jednotlivé výzvy se vzájemně prolínají – lídři se proto musí rozhodovat mezi prioritami, jež si navzájem konkurují. Zvolí pouze taková udržitelná opatření, která nabízejí návratnost investic v podobě úspor energie, nebo budou navzdory potížím s náklady i nadále investovat do oblastí nezbytných pro dlouhodobé zdraví společnosti? „Kontrola nákladů je bezesporu důležitá. V herním průmyslu je ale ještě zásadnější najímat špičkové

talenty a udržet si je, „popisuje Ji-Woong Hong, výkonný víceprezident studia BF Production spadajícího pod společnost COM2US, která vyvíjí mobilní a online hry. „Sice se tím mírně zvýší náklady, v dlouhodobém horizontu se ale najmutí kvalitních talentů firmě zúročí.“

Jednou z potenciálních příležitostí ke snížení nákladů v mediálním a zábavním průmyslu je zrychlit renderování pomocí nových technologií. Rychlejší vykreslování scén například často snižuje náklady na výpočetní operace, což je obzvlášť důležité v situacích, kdy studia spoléhají na výpočetní výkon cloudu. Testy programu Autodesk Arnold pro fotorealistické renderování ukázaly, že oproti dřívějším verzím dovede aktuální verze programu scény vykreslit mnohem rychleji. Vděčí za to vyššímu výkonu ve scénářích s více grafickými procesory a nové metodě vzorkování s názvem Global Light Sampling (GLS). Vykreslení scény v klasickém interiéru proběhlo 3,7krát rychleji a rendering automobilové scény ve studiu 3,1krát rychleji než o rok dříve.

Respondenty po celém světě letos méně trápí potíže s talenty i globální ekonomika a dění, tento rozdíl je však v některých regionech výraznější než v jiných. K razantnímu úbytku respondentů, kteří mezi největší výzvy řadí globální dění, došlo zejména v regionu EMEA, sběr dat nicméně proběhl před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě v říjnu 2023. V případě talentů došlo k nejprudšímu poklesu v Severní a Jižní Americe: zde se podíl respondentů, kteří talenty označují za největší výzvu, meziročně snížil na polovinu – z 56 % na 28 %.

Svůj pohled na to, proč se firmám v posledním roce výrazně přeskládaly priority, nabízí Miro Lin, výkonný ředitel divize Taichung ve strojírenské společnosti Fair Friend Group: „Z krátkodobého hlediska je kvůli zpomalení ekonomiky nejdůležitější kontrola nákladů,“ nastiňuje Lin. „Nedostatek talentů nicméně zůstává hlavním problémem ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.“

Technická infrastruktura a telekomunikace

Automobilový a dopravní průmysl

Mediální a zábavní průmysl

Přínosy digitální transformace jsou značné, firmy ale čelí množství překážek, které jim brání investovat v požadované míře. Největší překážkou jsou náklady, následuje čas potřebný k investicím do nových nástrojů a způsobů práce. Podniky brzdí také nedostatek znalostí či technických dovedností.

Lídři i experti podotýkají, že k efektivní digitální transformaci nestačí jen zavést nové nástroje – je nutné také zlepšit procesy a změnit myšlení zaměstnanců i vedení.

„Ti, kdo jsou na pracovním trhu dlouho, se digitální transformaci stále brání,“ shrnuje Eiichiro Okano ze stavební firmy Obayashi Corporation, která působí jako generální dodavatel. „V posledním roce či dvou mi nicméně přijde, že se odpor díky požadavkům klientů a projekčních studií rychle vytrácí.“

Robert da Silva Bressan, který se věnuje řízení kulturních a transformačních změn v ropné a plynárenské společnosti Petrobras, upozorňuje na další významnou překážku: správu dat. „Data jsou při digitální transformaci výzvou – je jich hodně a všechna se musí uspořádat a klasifikovat.“

Vnímání digitální vyspělosti se za pouhý rok razantně proměnilo.

Celkem 64 % respondentů uvádí, že je jejich společnost digitálně vyspělá, loni přitom 62 % dotázaných vlastní společnost označilo za „méně digitálně vyspělou“. To naznačuje, že digitální transformace prošla jakýmsi bodem zlomu, kdy podniky zaznamenávají pozitivní dopady digitalizace a pokračují v investicích, aby udržely krok s kolegy. Pro mnohé společnosti, které chtějí obstát v konkurenci, je dnes účinná digitální transformace skutečně nutná.

„Jednou z největších překážek digitální transformace může být postoj vedení,“ všímá si Michał Latała z projektu leteckého, silničního a železničního uzle jménem Centralny Port Komunikacyjny. „Nejdřív musíte investovat – výsledky se dostaví až později. Někteří lídři si to neuvědomují.“

Respondenti ze Severní a Jižní Ameriky i regionu EMEA uvádějí, že jejich společnosti s digitální transformací pokročily dále než subjekty z Asie a Tichomoří. Ve všech třech regionech nicméně digitální vyspělost své společnosti hlásí většina dotázaných.

Jak vypadá digitální vyspělost v architektuře a stavebnictví?

Digitálně vyspělé společnosti ze segmentu AECO jsou v některých rozhodujících oblastech dále než jejich méně vyspělé protějšky.

Za digitálně vyspělou svou společnost označuje 65 % respondentů z celého segmentu. Tyto organizace mají výrazný náskok ve využívání cloudových služeb a platforem, nástrojů pro digitální realizaci projektů, BIM nástrojů a dalších procesů, které jsou v oboru předpokladem k úspěchu. Jmenujme několik předností těchto procesů pro ilustraci: informační modelování budov (BIM) umí zkvalitnit vizualizace a snížit riziko chyb, cloudové platformy umožňují centralizovat ukládání a správu projektových dat a digitální realizace projektů pomáhá zlepšit přesnost a kontrolu kvality. V součtu mohou uvedené přínosy digitální transformace zlepšit monitorování a řízení nákladů a pomoci tak firmě zvládnout naléhavé výzvy.

„Digitální nástroje jsou klíčem k udržení konkurenceschopnosti, zkvalitnění práce a zlepšení spolupráce mezi týmy,“ říká Maria Fernanda Olmos, globální ředitelka pro digitální integraci ve společnosti Unispace, která se zabývá strategickým navrhováním, projektováním a výstavbou pracovních prostor. „Většina společností dnes využívá práci na dálku. Cloud a AI v této situaci pomáhají zajistit hladký průběh komunikace a firmám, jako je ta naše, umožňují dodávat projekty rychleji a efektivněji než kdy dřív.“

V používání digitálních nástrojů pro vizualizace vede v segmentu AECO těžební, ropný a plynárenský průmysl – 66 % dotázaných svou společnost v této oblasti označilo za „velmi vyspělou“. Cloudové platformy zase nejčastěji slouží firmám podnikajícím v infrastruktuře (62 % respondentů).

Oblast veřejných služeb a telekomunikací jen málo využívá BIM nástroje – svou firmu v této oblasti za „velmi vyspělou“ označilo pouhých 29 % respondentů.

Navrhování pro výrobu a montáž/prefabrikaci

Jak vypadá digitální vyspělost v navrhování a výrobě?

Digitálně vyspělé strojírenské a výrobní společnosti své méně vyspělé protějšky překonávají v řadě důležitých oblastí.

Za digitálně vyspělou svou společnost označuje 59 % respondentů z celého segmentu. Jejich společnosti jsou mnohem dále ve využívání cloudových služeb a platforem, chytrých služeb i masové kustomizace – přičemž zmíněné procesy zlepšují agilitu, umožňují prediktivní údržbu a přispívají k optimalizaci dodavatelských řetězců.

V rozhovorech lidé z oboru popisují, jak skrze digitální transformaci zlepšili širokou škálu pracovních postupů a systémů. Vedoucí představitelé některých firem například uvádějí, že ve výrobě zavedli automatizaci a digitální dvojčata, a nadto zlepšují procesy spojené s dodavatelským

řetězcem a řízením financí Dave Mackenzie z projekční, inženýrské a poradenské firmy Aurecon podotýká, že k digitální vyspělosti nestačí jen investovat do technologií. Je také nutné tyto nástroje efektivně spravovat, aby přinášely pozitivní obchodní výsledky. „Vypracovali jsme rámec pro digitální vyspělost obsahující šest nebo sedm klíčových specializací, které jsou podle nás pro náš byznys klíčové,“ popisuje. „Každá část rámce je propojená s konkrétní hodnotou pro klienta.“

Co se integrace dat týká, vedou v navrhování a výrobě dva obory: výrobci průmyslových strojů a subjekty z leteckého průmyslu. Za „velmi vyspělou“ v integraci dat svou společnost označilo 60 %, resp. 56 % respondentů z těchto firem. Stavební výroba zaostává ve využívání cloudu – za „velmi vyspělou“ svou firmu v tomto ohledu označilo pouhých 34 % dotázaných.

Jak vypadá digitální vyspělost

v mediálním a zábavním průmyslu?

Marion Guignolle působí jako vedoucí technická designérka a animátorka v herním studiu Gearbox Studio Québec. V rozhovoru vyzdvihla, že je třeba vyvažovat tlak na rychlé zavádění nových nástrojů s jejich pečlivým vyhodnocováním: „Je zcela zásadní sledovat aktuální dění v oblasti technologií – neustále se totiž objevují novinky a situace se denně mění. Abyste zjistili, co bude fungovat přímo vám, musíte nástroje sami zkoušet a testovat. Pokud se budete držet v komfortní zóně, začnete zaostávat.“

Zpracovávání úkolů v reálném čase

Umělou inteligenci vnímají lídři i experti pozitivně.

Jejich společnosti už objevují konkrétní případy využití, v nichž jim AI může přinést hodnotu – od automatického přepisování schůzek až po hledání správného rozvržení tovární haly. Lídři i experti předvídají, že bude generativní AI v budoucnu čím dál častěji pomáhat lidem s klíčovými rozhodnutími o fyzických produktech, budovách i digitálních aktivech.

Celých 56 % respondentů uvádí, že už jejich společnost začlenila AI do svého fungování, případně se tomuto cíli blíží. Vzhledem k tomu, že je generativní AI stále novinkou, toto číslo může působit překvapivě. Ještě větší podíl dotázaných má za to, že umělá inteligence jejich odvětví do dvou až tří let posílí a bude „pro všechny nezbytná“.

Podobně velký zájem o nastupující technologii naznačují reakce na AI nástroje společnosti Autodesk. O beta verzi nástroje pro automatizaci k aplikaci Maya, který uživatelům pomáhá spravovat data o scénách, projevilo během pouhých několika měsíců zájem o 60 % více uživatelů, než je při spouštění beta verzí obvyklé. Takový nárůst nemá v historii beta verzí aplikací Autodesk obdoby.

Většina diskusí o umělé inteligenci v navrhování a výrobě se točí kolem generativního designu. Firmy nicméně zajímá i to, jak s její pomocí zefektivnit nebo podpořit kancelářské procesy. „AI lze využít v mnoha situacích – pomůže zejména se smlouvami, compliance a hodnocením rizik,“ říká Robert Grys, poradce pro řízení projektů z katarského Úřadu pro veřejné stavby. „U stavebního projektu vám umělá inteligence může

projít zadávací dokumentaci a zjistit, jestli je vše v souladu s vašimi BIM standardy. Při vyhodnocování nabídek může zkontrolovat, zda návrhy odpovídají požadavkům zadávacího řízení, jako je rozsah služeb nebo požadované zdroje, které má dodavatel poskytnout. Za běžných okolností byste potřebovali člověka, který přečte stovky stran smluvního textu.“

Obecně se dnes AI nejčastěji využívá ke zvyšování produktivity a automatizaci jednotvárných a repetitivních úkolů.

Důvěra v AI je mimořádně vysoká: 76 % dotázaných uvedlo, že využití této technologie ve svém oboru věří. Tuto statistiku nicméně podrývá obezřetnost a skepticismus, jež se jako červená nit vinuly rozhovory s lídry a experty. Někteří pochybují, zda budou společnosti umělé inteligenci důvěřovat natolik, aby jí svěřily klíčové výstupy – upozorňují, že stávající AI nástroje často prezentují chyby jako fakta. Jiní se domnívají, že současná vlna optimismu opadne, pokud technologii zneužijí aktéři se zlým úmyslem.

„Zatím nedošlo k případům, kdy by AI provedla opravdu špatnou věc,“ podotýká Severin Tenim, ředitel pro strategické projekty a rozvoj ve společnosti ALEC Engineering & Contracting, která si vybudovala pozici předního generálního dodavatele na Blízkém východě. „Důvěra v AI podle mě klesne, jakmile se vyskytne více případů, kdy umělá inteligence negativně ovlivní společnost nebo bude zneužita.“

V názoru na to, zda AI představuje pro jejich společnost a obor hrozbu, jsou respondenti rozděleni na dva srovnatelné tábory – většinu nezískala ani jedna strana.

Společnosti už dnes zkoumají různé způsoby využití AI. Rychlost zavádění však přímo ovlivňují předpisy, které v různých zemích světa platí. „Potřebujeme bezpečnostní mantinely,“ míní David de Graaf, globální ředitel digitálního oddělení v konzultantské inženýrské společnosti Royal HaskoningDHV, která poskytuje řešení pro přírodní i městské prostředí. „Evropská unie zavádí nařízení, které bude AI regulovat a zaměří se i na používání modelu ChatGPT a rozpoznávání obličejů. S vytvořením směrnic má naspěch i USA, Velká Británie a Čína. To ztěžuje zavádění AI mezinárodním společnostem.“

Než budou lídři a experti AI důvěřovat natolik, aby využívali její plný potenciál, musí se vyřešit řada zásadních problémů. Quansheng Xu, prezident Pekingského institutu pro architektonický design, situaci shrnuje následovně:

„Výstupy AI zatím stále vyžadují určitou úroveň kontroly ze strany člověka, a tedy jeho interakci s počítačem. Vygenerované obrázky či texty někdy obsahují chyby, snad proto, že AI neporozuměla, k čemu má návrh sloužit. Nemůžeme AI slepě důvěřovat. Musíme se učit a rozvíjet spolu s ní, abychom takovým chybám předcházeli.“ Roste každopádně zájem uživatelů o víceoborové produkty společnosti Autodesk pro generativní design i o aplikace využívající umělou inteligenci – od ledna do listopadu 2023 se zvýšil o 24 % (tento údaj nebere v potaz celkový nárůst předplatitelů). Největší nárůst uživatelů zaznamenala Asie a Tichomoří (APAC) s 55 %, což odpovídá datům z průzkumu. Podle nich se AI nejvíce zavádí v Číně, Austrálii a Indii – ačkoliv Japonsko a Jižní Korea jsou opatrnější.

„AI může skrze automatizaci

bezpočtu úkolů uvolnit ruce

kreativcům, aby se mohli

soustředit na to, co jim jde nejlíp.

Zatím nám pomáhá navrhovat

interiéry, naši krajináři ji využívají

při tvorbě koncepčních výkresů

a vlastně jí vděčíme za získávání

zakázek.“

„Největší potenciál umělé

inteligence vidíme v generativním

designu. AI by mohla zadávat

vstupní požadavky i vazby –

opravdu se na ni ale chceme ve

výrobě spoléhat? A jak moc ji

budeme muset kontrolovat?“

Technická infrastruktura a telekomunikace

„AI robotům umožní se dynamicky

přizpůsobovat situaci. Řekněme,

že robot pořizuje snímky uvnitř

vodovodního potrubí a odhalí

trhlinu. Bude-li trhlina mít určitý

tvar a délku, robot se zastaví

a prohlédne ji zblízka. Tímto

a dalšími způsoby může AI

proaktivně pomáhat s údržbou

potrubí a zároveň shromažďovat

přesnější data.“

„Existují výzvy i příležitosti – a AI

je nejlepší příležitost. Umožní nám

s menším úsilím pracovat více

a lépe. Se stejnými zdroji jako

dosud teď například místo jedné

nabídky vytvoříme tři nebo čtyři

najednou.“

„Umělá inteligence má množství

podob. Dodavatelé řešení

pro kybernetickou bezpečnost

ji například integrují do zabezpečení

sítí. My tedy AI používáme k ochraně

systémů, obrázky s ní negenerujeme.

Když jsme kreativní studio, počítá

se to? Někteří klienti už nám řekli,

že AI nesmíme používat bez jejich

vědomí.“

„Testujeme různé možnosti umělé

inteligence a strojového učení

a přenášíme je do každodenní práce.

AI technologie například používáme

k rychlejší tvorbě konceptů

a určování směru, kterým se budou

ubírat nové hry.“

Souboj o špičkové talenty možná ztratil na intenzitě, rozhodně ale neskončil.

Žebříčku největších výzev sice letos kraluje kontrola nákladů, většině společností nicméně získávání a udržení kvalifikovaných zaměstnanců stále dělá vrásky.

Podle dotázaných lídrů a expertů se situace na globálním pracovním trhu posunula ve prospěch zaměstnavatelů. Přesto respondenti uvádějí, že jejich společnosti přetrvávající nedostatek talentů překlenují kombinací školení, digitalizace a dalších prostředků.

Zvyšování kvalifikace je nutné, ale mnozí na něj nedosáhnou Vedoucí pracovníci chtějí zvyšovat

kvalifikaci zaměstnanců a vzdělávat je,

ne všichni ale vědí, jak na to. Mnohým

společnostem zároveň chybí odborné

znalosti k vytvoření efektivních interních

školicích programů.

Celých 77 % respondentů se shodlo,

že je zvyšování kvalifikace (upskilling)

pro jejich společnost zásadní. Pouhých

38 % respondentů však uvádí, že má jejich

organizace potřebné dovednosti a zdroje

pro tvorbu interních školicích programů.

To firmám ztěžuje efektivní zaškolování

zaměstnanců do vnitropodnikových

systémů a procesů. Nějakou formu

vzdělávání nicméně společnosti

i přes všechna omezení nabízejí:

71 % respondentů například zavádí

programy dalšího vzdělávání.

Některé společnosti problém

s nedostatkem zdrojů řeší externě pomocí

školicích platforem třetích stran.

„Rozhodli jsme se prezenční školení

nahradit samostudiem,“ popisuje Richard

Matchett ze společnosti Zutari, která

projektuje infrastrukturu a poskytuje

poradenství. „Máme k dispozici velmi

robustní školicí systém a strukturované

online kurzy, ke kterým má tým otevřený

přístup.“

Do samostudia se řadí i školení zabudovaná přímo do používaných digitálních nástrojů. Tato metoda již vykazuje úspěšnost – a často je levnější než formální školicí programy. Podle anonymizovaných dat o používání aplikace AutoCAD například existuje o 35 % vyšší pravděpodobnost, že se uživatel naučí nový příkaz, pokud mu na něj vyskočí personalizované upozornění.

Problémy se vzděláváním nemusí vždy souviset s nedostatkem rozpočtu či zdrojů, upozorňuje Maria Fernanda Olmos ze společnosti Unispace zaměřené na strategické navrhování, projektování a výstavbu pracovních prostor: „Interně se při realizaci vzdělávacích programů potýkáme zejména s nutností vyvažovat upskilling s průběžnými požadavky na projekty. Při zavádění nových dovedností a pracovních postupů někdy samozřejmě narážíme na odpor zaměstnanců. Situace se ale zlepšuje díky tomu, že důsledně dokládáme účinnost našich systémů a procesů.“

21 % respondentů, kteří za hlavní výzvu označili nedostatek talentů, uvádí, že jejich společnost problém řeší rozvíjením stávajících zaměstnanců a zvyšováním jejich kvalifikace prostřednictvím technologických školení, mentoringu a koučování i programů ke zvyšování kvalifikace či přeškolování na jiné pozice.

Dalších 11 % školí nově najaté zaměstnance a nabízí stáže či praxi pro učební obory.

Lei Yuan ze železárny a ocelárny China Baowu Design Institute / Baosteel Engineering & Technology Group zdůrazňuje, že je kromě školení zaměstnanců důležité tyto iniciativy monitorovat a zaměstnance ke školení motivovat. „K digitálnímu školení pro konstruktéry máme i zkoušky, kterými měříme výsledky programu: testujeme jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti,“ popisuje Yuan. „To vše je součástí našeho HR systému: povyšování a odměňování zaměstnanců úzce souvisí s jejich digitálním výkonem.“

Nejžádanější digitální dovedností je schopnost pracovat s AI, následuje digitální navrhování, vývoj softwaru a programování.

Lidé z oboru vysvětlují, že jedině s těmito dovednostmi je možné plně realizovat výše zmíněné přínosy digitální transformace. Michał Latała z projektu leteckého, silničního a železničního uzlu jménem Centralny Port Komunikacyjny k tomu podotýká, že se firmy bez digitálních znalostí mohou ocitnout v nevýhodě – zejména pokud soutěží se společnostmi, které do zaměstnanců s pokročilými digitálními dovednostmi aktivně investují. „Pokud ve firmě nemáte digitální experty, některé projekty jednoduše nezískáte – existují totiž konkurenční společnosti, které jsou připravené,“ shrnuje.

Maria Fernanda Olmos ze společnosti Unispace podtrhuje, že jsou v jejím oboru potřeba dovednosti přímo spojené s integrací technologií do byznysových procesů: žádaní jsou AI stratégové, datoví vědci a specialisté na BIM. „Je nesmírně důležité disponovat lidmi, kteří se podívají na celé portfolio technologií v podniku a vědí, jak je integrovat a využít,“ říká.

Firmy hodnotí vzdělávání jako důležité, ale nemají na něj prostředky

Vzhledem k překotnému technologickému vývoji v architektuře a stavebnictví společnosti kladou při náboru důraz na digitální dovednosti. Firmy se snaží získat konkurenční výhodu skrze nové technologie a zaměstnance, kteří je ovládají. Vysoce poptávaná proto bude kybernetická bezpečnost, digitální design a umělá inteligence.

Názory respondentů se zrcadlí i v trendech v oblasti profesních certifikací. V portfoliu společnosti Autodesk pro architekturu a stavebnictví došlo od roku 2021 do konce roku 2023 k 71% nárůstu počtu certifikací.

Lídři i experti ze segmentu AECO v rozhovorech zmiňují konkrétní pracovní pozice, které v budoucnu získají na důležitosti. AI stratégové firmám pomohou naplno vytěžit potenciál umělé inteligence, datoví knihovníci zase budou vědět, jak uspořádat a lépe zužitkovat obrovské množství dat, které společnosti uchovávají. „Najít osoby, kteří rozumí digitálním systémům a dokážou je propojit s vývojem a řízením výstavby, není snadné,“ popisuje Kleber Moreira z kovozpracující a těžební společnosti Vale S.A. „Taková je ale realita trhu – proto musíme zaměstnance rozvíjet.“

Navrhování a výroba v poslední době bez nadsázky procházejí nepřetržitým přerodem. Během několika let dramaticky vzrostlo využívání technologií, např. internetu věcí (IoT), robotiky a digitálních dvojčat.

Do budoucna se očekává, že AI ovlivní prakticky všechny aspekty oboru skrze generativní navrhování, prediktivní údržbu, automatizaci dodavatelského řetězce apod. Lídři a experti z oboru proto nepřekvapivě uvádějí, že budou firmy čím dál více potřebovat zaměstnance s řadou digitálních dovedností.

Miro Lin ze strojírenské společnosti Fair Friend Group k tomu říká: „Potřebujeme všestranné zaměstnance s různými dovednostmi: například osoby, které kromě navrhování strojů umějí i programovat a používat analytické nástroje.“

Rostoucí význam digitálních dovedností odrážejí i údaje o certifikacích pro navrhování a výrobu. Od roku 2021 do konce roku 2023 došlo k 100% nárůstu počtu příslušných certifikací v portfoliu společnosti Autodesk.

Respondenti z mediálního a zábavního průmyslu se vesměs shodují, že budou pro budoucnost jejich oboru zásadní jak digitální dovednosti, tak ochota se vzdělávat. „Za každých okolností si cením flexibility,“ říká Gaspard Roche ze studia Mikros Animation, které se věnuje vizuálními efektům, postprodukci a animaci. „Kdykoliv jsme v některém oddělení potřebovali více tvůrců, mohli jsme přesunout odjinud ty, kteří uměli pracovat i v jiné oblasti. Ti pak navíc poznali fungování firmy a pracovní postupy z jiného pohledu a mohli se zdokonalit ve své hlavní pracovní náplni.“

Data společnosti Autodesk mínění lídrů a expertů potvrzují: od roku 2021 do konce roku 2023 se v jejím portfoliu pro mediální a zábavní průmysl zvýšil počet certifikátů o 143 %. Údaje ukazují i tři nejžádanější témata: texturování modelů, rigování postav v reálném čase a vytváření architektonických vizualizací.

Někteří lidé z oboru mají ambivalentní postoj k roli umělé inteligence v tvůrčí práci. AI zároveň hrála ústřední roli v nedávné stávce herců a scenáristů. Přesto respondenti ze všech segmentů mediálního a zábavního průmyslu tvrdí, že bude schopnost práce s AI nástroji pro budoucí zaměstnance nezbytná.

„Schopnost pracovat s AI a ovládat ji, ať už při vývoji, plánování her nebo umělecké tvorbě, bude v budoucnu zásadní,“ říká Ji-Woong Hong ze společnosti COM2US, která se vyvíjí mobilní a online hry. „Hodnotu budou mít i techničtí tvůrci a datoví vědci: pomocí AI modelů budou schopní předvídat životaschopnost různých obchodních modelů.“

Obecně už nedostatek talentů společnosti nepálí tolik jako loni: počet respondentů, kteří přístup ke kvalifikovaným talentům jmenují jako překážku růstu, se letos snížil z 64 % na 43 %.

Tento posun může být částečně způsoben změnou makroekonomických podmínek – několik velkých společností v uplynulém roce zahájilo rozsáhlé propouštění a počet volných pracovních míst v USA klesl na postpandemické minimum. Podniky nicméně též podnikají kroky k posílení firemní kultury, aby přilákaly potenciální kandidáty, zvýšily produktivitu stávajících zaměstnanců a přesvědčily je, aby zůstali déle.

Zaměstnance přitahuje, když jim firma poskytuje nástroje pro produktivitu a úspěšný výkon pracovní náplně. Zároveň si přejí, aby byla činnost společnosti v souladu s jejich vlastními hodnotami. Podle 71 % respondentů talenty oslovuje digitální vyspělost a 72 % dotázaných přisuzuje stejnou roli udržitelnosti. To dokládá, že mají tyto iniciativy značné přínosy, které notně překonávají jejich původní rozsah a cíle.

Nedostatek talentů společnosti nejčastěji překonávají usilovnějším náborem a diverzifikací vzdělávání.

Do něj spadají školicí programy, online kurzy a různé formy samostudia – mj. tipy přímo v používaných nástrojích, které jsou úspěšnou alternativou k tradičním softwarovým kurzům. Anonymizovaná data společnosti Autodesk například ukazují, že uživatelé aplikací Revit a AutoCAD častěji zavádějí do praxe tipy zobrazené přímo v aplikaci než doporučení z jiných kanálů. Počet uživatelů Revitu, kteří funkci začali používat po doporučení v aplikaci, se zvýšil o 123 % – ve srovnání s 55 % při zobrazení vzdělávacích doporučení skrze portál účtu. Podobně tomu bylo u uživatelů AutoCADu: doporučení v rámci aplikace zaznamenala 44% nárůst, zatímco doporučení v portálu účtu jen 35% nárůst.

Mezi další nástroje pro přilákání širšího spektra kvalifikovaných pracovníků se řadí atraktivní platy a benefity, transparentnější a efektivnější náborový proces, práce na dálku a podpora rozmanitosti a inkluze. David Spilsbury z animačního studia Axis Studios jmenuje i další lákadlo: flexibilní pracovní příležitosti. „V našem oboru můžete plně pracovat na dálku, takže už není překážkou dojíždění,“ vysvětluje.

„Podporujeme hybridní pracovní model a používáme ho k udržení talentů. Nenutíme lidi k návratu do studia, ale nabízíme jim, aby dorazili na projekci, firemní akci nebo recenze – zkrátka ve chvíli, kdy dává smysl být pohromadě.“

Další respondenti podotýkají, že je důležité mít strategii pro odchod talentů ze společnosti nebo oboru. „Mladší generace má mnohem vyšší fluktuaci,“ upozorňuje Lisette Heuer, ředitelka pro transformaci v konzultantské inženýrské společnosti Royal HaskoningDHV. „To samo o sobě představuje výzvu pro řízení změn – potřebujeme rychlejší onboarding a lepší databázi znalostí, aby odchod zaměstnanců neměl tak závažné dopady a práce mohla pokračovat.“

Nedostatek talentů společnosti řeší různými způsoby.

Ti, kdo mají problém získat kvalifikované pracovníky nebo se potýkají se stárnutím pracovní síly, se ve velké míře zaměřují na posílení náboru a vzdělávání. Firmy s vysokou mírou přirozeného úbytku zaměstnanců se obvykle snaží klást větší důraz na možnosti kariérního postupu a rozvoje, odměňování a benefity. Poněkud překvapivě pouhá 4 % respondentů, kteří bojují s nedostatkem talentů nebo stárnoucí pracovní silou, uvádí, že jejich společnost problém řeší pomocí práce na dálku.

Pozoruhodné je i to, že značná část respondentů hlásících problémy s talenty zároveň uvádí, že jejich společnost problém žádným způsobem neřeší.

Důraz na získávání talentů a nábor

„Lákáme talenty na silnou firemní

kulturu a zvučné jméno mezi

zaměstnavateli.“

„Využíváme kontakty vlastních

zaměstnanců skrze propracovaný

program odměn za doporučení.“

„Hledáme i mimo tradiční náborové

kanály, např. na sociálních sítích.“

Jiné

„Úkoly, které nejsou jádrem naší činnosti, zadáváme specializovaným

agenturám.“

„Upravili jsme náborový proces, aby byl transparentnější, efektivnější

a tolik kompetentní uchazeče nezatěžoval.“

„Skrze pracovní platformy a sítě freelancerů mohou firmy najímat

kvalifikované odborníky dle potřeby.“

„Podpora diverzity a inkluze přiláká širší spektrum kvalifikovaných lidí.“

Zvyšování kvalifikace a rozvoj stávajících

zaměstnanců

„Investujeme do přeškolování

a zvyšování kvalifikace,

aby zaměstnanci drželi krok

se změnami.“

„Poskytujeme mentoring

a koučování.“

Partnerství a spolupráce, například se vzdělávacími

institucemi

„Lze navazovat partnerství s univerzitami a dalšími vzdělávacími

institucemi a spolupracovat na formování učebních plánů, stážích

a výzkumných projektech. Ze škol tak

vycházejí kvalifikované osoby a vzdělávací programy odpovídají

oborovým potřebám.“

Technologie a AI

„Investujeme do technologií a automatizace, abychom snížili

závislost na manuální práci a specializovaných

dovednostech.“

„Automatizace uvolňuje kvalifikovaným pracovníkům

kapacitu na strategičtější a kreativnější úkoly, jako vývoj

nových produktů a expanzi na nové trhy.“

Získávání talentů a nábor

„Přivádíme do firmy mladé a energické lidi.“

„Investujeme do náboru.“

„Investujeme do školení a zvyšování kvalifikace, aby si starší zaměstnanci

osvojili moderní technické

dovednosti a udrželi krok s nejnovějšími technologiemi.“

„Podporou diverzity a inkluze přitahujeme širší spektrum

kvalifikovaných lidí.“

„Aktivně vyhledáváme zaměstnance s vysokým

potenciálem a připravujeme je

na převzetí vedoucích funkcí, až starší vedoucí pracovníci z trhu

práce odejdou.“

„Skvěle by mohly fungovat programy pro stáže nebo

učňovskou přípravu.“

„Investujeme do iniciativ zaměřených na fyzické

i duševní zdraví, které mohou zlepšit celkovou spokojenost

s prací a přispět k udržení zaměstnanců.“

„U zaměstnanců dbáme na rovnováhu mezi pracovním

a soukromým životem.“

„Vytváříme bezpečné pracovní prostředí, poskytujeme jisté

zaměstnání a dbáme na dobře navržené pracovní prostory.“

Vytváříme pracovní prostředí, kde zaměstnanci cítí uznání,

respekt a podporu.“

„Zlepšením komunikačních kanálů podporujeme transparentnost

a otevřený dialog.“

„Pravidelně hodnotíme výkon pracovníků a dáváme jim zpětnou

vazbu.“

„Analyzujeme, z jakých důvodů zaměstnanci odcházejí.“

„Zkoumáme trendy v oblasti pracovní síly pomocí dat a analýz a předvídáme, jaké dovednosti

budou žádané.“

„Diverzifikací produktivity a obchodních partnerů zvyšujeme

příjmy a snižujeme míru úbytku zaměstnanců.“

Díky práci na dálku máme přístup ke globálnímu spektru

různorodých kvalifikovaných pracovníků.“

„Podporujeme stávající zaměstnance v rozvoji

a zlepšování technických dovedností.“

Zaměstnance školíme, dokud nezískají pevné základy.

Následně je můžeme povýšit.“

Získaná data ukazují smíšené postoje k práci na dálku. 62 % respondentů uvedlo, že jejich společnost zaměstnancům nařídila návrat do kanceláře – zaměstnavatelé tak zřejmě ani v honbě za talenty neustupují tomu, co by si pracovníci přáli. 59 % dotázaných nicméně tvrdí, že se jejich společnost poohlíží po pracovnících na dálku z oblastí s nízkými životními náklady, což výše zmíněnému zdánlivě odporuje. S největší pravděpodobností tedy firmy kvůli úsporám najímají zaměstnance na dálku a zároveň vyžadují přítomnost na pracovišti od zaměstnanců, kteří bydlí blízko.

Podle jejich zpětné vazby pak upravujeme náplň kurzů. Jindy se při školeních zaměřujeme na konkrétní problémy, které se u projektů opakují.“

S udržením zaměstnanců společnosti ALEC pomáhají i programy zaměřené na dovednosti potřebné pro kariérní postup. „Není vhodné, aby člověk dlouhodobě působil na stejné pracovní pozici,“ vysvětluje Tenim. „Práce by pro lidi měla být výzvou. Sám jsem tyto programy v posledních 10 letech absolvoval a pomohly mi ve firmě zůstat.“

Severin Tenim působí jako ředitel pro strategické projekty a rozvoj ve společnosti ALEC Engineering & Contracting. Nábor a udržení kvalifikovaných pracovníků podle něj i nadále představuje výzvu – obzvlášť když přijde na propojení digitálních nástrojů s procesy v projekci a stavebnictví. Společnost ALEC proto organizuje vzdělávací programy, aby mohli zaměstnanci rozvíjet své dovednosti a kariérně postupovat.

„Oříškem je rozhodnout, které školení má prioritu – a kdy,“ popisuje Tenim. „Často se lidí ptáme, co se chtějí naučit oni. Je to lepší, než jim něco diktovat.

V nábytkářské firmě Steelcase vedení dlouho přemýšlelo nad tím, jak vybudovat pozitivní pracovní kulturu.

„Podobu práce samozřejmě utvářejí předpisy, nástroje a podobně, vliv má ale i pracovní prostor a kultura,“ vysvětluje Kim Dabbs, globální viceprezidentka pro ESG a společenské inovace. „Odjakživa se snažíme inovovat náš přístup k zaměstnancům.“

Steelcase ve spolupráci se sítí Ashoka pro společensky odpovědné podnikání buduje inkluzivní pracovní prostředí, zaměřuje se též na nábor migrantů. Celých 45 % zaměstnanců v továrnách společnosti tvoří podreprezentované etnické a rasové menšiny.

Společnost také sponzorovala kurz leadershipu pro mladé ženy a muže v Rumunsku, který nakonec přerostl v nabídku stáží.

„Mezery v dovednostech a příležitosti ke vzdělávání odhalujeme přímo ve spolupráci s komunitou,“ popisuje Dabbs. „Nechceme jen přeškolovat zaměstnance a zvyšovat jejich kvalifikaci. Chceme vymýšlet netradiční cesty a postupy.“

Stážisti k sobě dostanou „parťáka“ a několik jednoduchých úkolů. S rozvojem jejich dovedností pak roste i složitost projektů. Shinde si pochvaluje, že je program „velmi úspěšný“: někteří studenti mohou s prací v produkci začít už za 6 měsíců.

Filozofie nepřetržitého vzdělávání platí i pro vedení firmy: „Naši vedoucí pracovníci například musí umět prezentovat, což zahrnuje i jazykové dovednosti. Klademe proto důraz na jazykové vzdělávání,“ popisuje Shinde. „Tímto způsobem rozvíjíme všestranné talenty – místo abychom někoho jenom naučili vytvářet modely.“

Milind D. Shinde, zakladatel a generální ředitel indického produkčního studia 88 Pictures, zavedl inovativní přístup k rozvoji talentů v důsledku covidové pandemie. Firma založila vzdělávací institut s názvem Gurukul, který nabízí tříměsíční kurzy osobám z odlehlých oblastí.

„Sám pocházím ze skromných poměrů na malém městě. Za to, kde jsem, vděčím příležitostem, které se mi naskytly. Ne každý ale takové příležitosti dostane,“ nastiňuje Shinde. „Hledáme zvídavé a nadané studenty ze špatně dostupných regionů Indie, kde nemají příliš dobrou infrastrukturu. Přesídlíme je do Bombaje nebo do Bangalore a zapojíme je do našeho systému.“

Obchodní hodnota jako impuls pro udržitelné iniciativy

Udržitelnost je dnes klíčová pro zaměstnance, zákazníky i investory. Zároveň je důležitým faktorem pro obchodní úspěch.

Postoj k udržitelnosti se mění a nutí společnosti investovat do energetické účinnosti, úspory materiálů a dalších udržitelných procesů, které prospívají životnímu prostředí i finančním výsledkům.

„Změna klimatu dopadne na nás všechny,“ říká Dave Mackenzie z projekční, inženýrské a poradenské společnosti Aurecon. „K udržitelnosti nás motivuje záměr, se kterým jsme vznikli: vdechovat život ideám, zanechat po sobě odkaz a zlepšovat společnost, v níž žijeme.“

Kroky ke zlepšení udržitelnosti podniká 97 % dotázaných společností, což představuje 5% nárůst oproti loňskému roku a ukazuje, že se jednotlivá odvětví na důležitosti udržitelnosti shodnou.

Ke zvýšení udržitelnosti firmy nejčastěji využívají AI. To dává smysl – o dopadu projektu nebo produktu na udržitelnost se z většiny rozhoduje během koncepční fáze. Právě během ní mohou firmy pomocí AI nástrojů optimalizovat konkrétní výstupy, včetně udržitelnosti. Architektům například AI pomáhá analyzovat urbanistické faktory, jako dopravu, hlukovou zátěž a teplo, dávno předtím, než se poprvé kopne do země. Ve strojírenství a výrobě se AI využívá při vývoji produktů, aby se snížila spotřeba energie a plýtvání materiálem během výroby.

Mezi další oblíbená opatření patří větší využívání recyklovaných materiálů a obnovitelných zdrojů energie, investice do energeticky účinnějších procesů

„Na projektech stále častěji požadujeme použití udržitelných materiálů, které např. pocházejí z místních zdrojů, obsahují recyklované složky nebo mají nízký dopad na životní prostředí,“ objasňuje. „Máme zhruba 80 expertů na udržitelnost, kteří sídlí na stejném patře jako projektanti – to aby vznikalo maximum možností pro spolupráci.“

Popsaným iniciativám odpovídají i data společnosti Autodesk, která ukazují, že se od ledna do listopadu 2023 o 14 % zvýšil zájem o produkty sloužící k podpoře udržitelnosti (tento údaj nicméně nebere v potaz celkový nárůst předplatitelů). Tento trend byl obzvlášť patrný v Asii a Tichomoří, kde počet uživatelů takových nástrojů vzrostl o 51 %. Produkty Autodesk podporující udržitelnost nejvíce zavádějí společnosti v segmentu AECO, nárůst je nicméně značný i ve zbylých segmentech.

a zařízení, a konečně snahy snížit množství odpadu. Používání libovolné z těchto metod nicméně kupodivu zmiňuje jen 34 % respondentů. To naznačuje, že firmy populární taktiky nepřejímají plošně, ale zavádějí pouze opatření relevantní pro vlastní specifickou situaci.

Automobilka Pininfarina nově odebírá kůži od lokálních dodavatelů a hledá pro výrobu vozů udržitelnější materiály. „Nakupujeme v regionu, tudíž neprodukujeme znečištění při přepravě kůže lodí či po silnici,“ popisuje Dave Amantea, který v automobilce řídí oddělení designu. „Snažíme se také maximálně omezit používání plastů – místo nich ve vozech používáme karbon, sklo a hliník.“

Podobnou strategii popisuje Damir Jaksic, CIO projekční a inženýrské kanceláře KEO International Consultants. Ta usiluje o častější používání lokálních či recyklovaných materiálů.

Spolu se zaváděním většího množství udržitelných opatření se mění i to, jak lídři a experti vnímají udržitelné iniciativy vlastních společností.

Letos je 78 % respondentů na udržitelné úsilí vlastní společnosti hrdých. Loni mělo stejné mínění jen 52 % dotázaných, jde tedy o 50% nárůst. Tento dramatický posun se odrážel i v rozhovorech s lídry a experty – ti povětšinou tvrdili, že se vedení společnosti na důležitosti udržitelných výsledků shodne se zaměstnanci a zákazníky.

„Děláme všechno proto, abychom využívali obnovitelné zdroje energie, elektrifikovali vozový park a minimalizovali využívání letecké dopravy,“ shrnuje Dave Mackenzie z projekční, inženýrské a poradenské společnosti Aurecon. „Nevedeme jen plané řeči, ale jdeme klientům příkladem – sami naším jednáním prosazujeme opravdovou změnu.“

Vnímání udržitelnosti optikou regulačních orgánů je dávno pryč – na udržitelné cíle mají čím dál větší vliv zákazníci, zaměstnanci i investoři.

Přes 80 % respondentů uvádí, že čelí tlaku na udržitelnost od všech uvedených skupin, což se ostatně odráží i v rozhovorech. Problematiku trefně shrnuje Michael Dufhues z představenstva společnosti Bremer SE zaměřené na komerční výstavbu: „Někteří zákazníci požadují maximálně ekologickou budovu a jsou ochotní do projektu investovat o 10 milionů dolarů více, jen aby budova měla nejlepší dostupné udržitelné prvky. Podstatné zkrátka je, co chtějí klienti. Rozhoduje trh.“

Vliv regulací mírně zaostává: jen tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jejich společnosti čelí tlaku na udržitelnost ze strany státu.

„Na udržitelnost tlačí množství aktérů. Vezměme si jen tlak médií, tlak zevnitř korporátu, nové předpisy, pobídky Evropské komise nebo jednotlivých států,“ vypočítává Jean-Francois Guiderdoni z oddělení robotických řešení pro vodohospodářství ze společnosti ACWA Robotics. „Vlády i společnosti už nezohledňují jen pravidla a negativní finanční dopady – uvědomují si, že udržitelnost skýtá velký ekonomický potenciál. Ve skutečnosti vytváří hodnotu a její pozitivní efekty se prohlubují a násobí.“

Většina lídrů a expertů svou společnost v současnosti považuje za lídra v oblasti udržitelnosti, což je oproti loňskému roku obrat. K dramatickému posunu došlo zejména v Severní a Jižní Americe: podíl respondentů s tímto názorem se během jednoho roku více než ztrojnásobil.

Nové vnímání situace se odráží i v rozhovorech, v nichž lídři a experti udržitelné úsilí nepopisují jako zátěž, ale spíše jako iniciativu, na kterou jsou zaměstnanci hrdí, a jako nezbytný krok k udržení konkurenceschopnosti do budoucna. Miro Lin ze strojírenské společnosti Fair Friend Group například popisuje: „Někteří klienti z Evropy a USA nás začali upozorňovat, že bychom měli snížit emise – a dřív nebo později k tomu budeme muset přistoupit. Tak proč to neudělat spíš dřív?“

Kim Dabbs z nábytkářské společnosti Steelcase varuje, aby vedení firem s prvními udržitelnými iniciativami neusnulo na vavřínech. „Pořád je kam se posouvat. Ať už dojdeme jakkoliv daleko, vždycky je před námi další kus cesty. Optimismus je skvělá věc, ale doufám, že se lidé opřou o vědecké poznání, i nadále si budou uvědomovat naléhavost situace a ve svém úsilí nepoleví.“

Přibližně jedna třetina respondentů ze segmentu AECO uvedla, že má na motivaci jejich společnosti k přijímání udržitelných kroků „zásadní vliv“ nastupující generace. Tento názor v segmentu nejčastěji zastávali respondenti z těžebního, ropného a plynárenského průmyslu, kde silný vliv mladé generace zmínilo 41 % dotázaných.

„Od mladších zaměstnanců hodně slýchám, že chtějí pracovat na udržitelných projektech,“ popisuje Vince DiPofi, PE CEO z architektonické a projekční kanceláře SSOE Group. „Je pro ně důležité působit ve společnosti zaměřené na udržitelnost. Chtějí pozitivně ovlivňovat lidskou společnost i svět. Mám z toho radost.“

Vliv nastupující generace

na udržitelnost

Podíl respondentů, kteří uvádějí, že udržitelné

iniciativy podněcuje nastupující generace

Vliv nastupující generace na udržitelnost

Podíl respondentů, kteří uvádějí, že udržitelné iniciativy podněcuje nastupující generace

Nastupující generace zaměstnanců má „zásadní vliv“ na motivaci společností k udržitelnějšímu navrhování a výrobě. Shodne se na tom 40 % respondentů ze strojírenských firem, ale jen 29 % výrobců produktů pro stavebnictví – situace se tedy v jednotlivých odvětvích liší.

Jak vysvětluje Jean-Francois Guiderdoni ze společnosti ACWA Robotics, která nabízí robotická řešení pro vodní hospodářství, mladým zaměstnancům už k motivaci nestačí jen odměna a zajímavá práce. Chtějí mít také pocit, že pozitivně ovlivňují svět.

„Nová generace chce pracovat na udržitelných projektech a přinášet změnu,“ míní Guiderdoni. „Ti, kdo k nám nastoupí, se mohou podílet na technologicky náročných projektech a zároveň vidět pozitivní dopady své práce. Vědí, že nejsou jenom kolečkem v soukolí.“

Vliv nastupující generace na udržitelnost

Podíl respondentů, kteří uvádějí, že udržitelné iniciativy podněcuje nastupující generace

Otázku udržitelnosti musel mediální a zábavní průmysl až donedávna řešit méně než architektura, stavebnictví, navrhování i výroba, podotýká Ji-Woong Hong ze společnosti COM2US, která vyvíjí mobilní a online hry. Přesto už jeho společnost zavedla ekologická školení a dobrovolnické programy – on sám očekává, že bude obor do udržitelnosti investovat čím dál více.

Významný podíl lídrů a expertů z mediálního a zábavního průmysl uvádí, že má na motivaci společností k udržitelným iniciativám „zásadní vliv“ nastupující generace. Nejvýrazněji se tento vliv projevuje ve filmovém a televizním průmyslu a v herním odvětví – v obou zásadní vliv mladých zmiňuje 41 % respondentů.

Udržitelné iniciativy v dlouhodobém horizontu vydělávají

Co platilo loni, platí letos dvojnásob: udržitelnost má reputaci faktoru, který pozitivně ovlivňuje finanční výsledky společností.

69 % lídrů a expertů míní, že je udržitelnost přínosná pro krátkodobý obchodní úspěch, což je o 14 procentních bodů více než loni. Z dlouhodobého hlediska ji za přínosnou považuje 87 % respondentů (nárůst o 7 %).

Za zvýšení obchodní hodnoty pravděpodobně zčásti může zlepšení pověsti u zákazníků a zaměstnanců, udržitelné iniciativy nicméně představují také příležitost ke snížení provozních nákladů, a to skrze úspory energie a materiálů. „Udržitelnost považujeme za naprostou samozřejmost,“ říká Severin Tenim ze společnosti ALEC Engineering & Contracting, která působí jako přední generální dodavatel na Blízkém východě.

„Pokud si firmy myslí, že mají na výběr, pletou se. Udržitelnost se netýká jen životního prostředí. Udržitelný musí být váš obchodní model, přísun zakázek, spolehlivost vůči klientům a schopnost udržet si zaměstnance. Každý podnik na světě potřebuje být udržitelný.“

„V dnešní době už udržitelnost není jen ‚něco extra‘,“ zmiňuje Kim Dabbs z nábytkářské společnosti Steelcase. „Můžete podnikat způsobem, který je šetrný k lidem a planetě, a přitom stále generovat zisk. Společnost, která pochopí, že udržitelnost nepředstavuje kompromis, ale dlouhodobou investici, bude mít v příštím desetiletí výraznější náskok. V dlouhodobém horizontu vydělá.“

2. Výzva: „Velkým úspěchem pro nás bylo vytvoření environmentálních prohlášení o výrobcích – zveřejnili jsme je teprve nedávno,“ popisuje Tufts. „U kompozitního systému panelů, jako je ten náš, je příprava takového prohlášení náročná, protože se systém skládá z vícero materiálů z různých zdrojů. Data jsou fragmentovaná a značná část procesu se zpracovává ručně. Pro mnohé to představuje značnou překážku. Kdyby byl celý proces snadný a potřebné informace dostupné, vytvářelo by EPD více lidí.“

3. Přínosy pro byznys: „K jakémukoliv projektu umíme poskytnout přehled CO2 na základě reálných dat,“ pochvaluje si Tufts. „Dokonce klientům předložíme přehled, který ukazuje množství přímo ve stěnách nebo ve střeše. Jde o obrovský přínos – dovedeme naše projekty porovnat konkurencí a ukázat klientům, jak jim pomůžeme dosáhnout jejich cílů.“

Kanadská společnost Nexii získala jako první stavební a výrobní firma v Severní Americe certifikát TRUE Zero Waste úrovně Gold, a to pro svůj výrobní závod v oblasti Squamish ve Vancouveru. Vedoucí designu Callahan Tufts vysvětluje, proč se společnost v udržitelnosti angažuje, jak náročná je příprava environmentálních prohlášení o výrobcích (EPD) a jak toto úsilí firmě pomáhá získávat zakázky.

1. Odhodlání: „Udržitelnost jsme měli ve stanovách, už když jsme společnost zakládali,“ vypráví Tufts. „Od samého počátku je v popředí našeho zájmu – proto máme tým, který se soustředí výhradně na ni. Neustále spolupracuje se všemi odděleními a dbá na to, abychom udržitelnost zohledňovali při veškerém rozhodování.“

Lei Yuan z čínské železárny a ocelárny China Baowu Design Institute / Baosteel Engineering & Technology Group popisuje, že firma se v oblasti udržitelnosti zaměřuje na pět hlavních oblastí.

1. Obnovitelné zdroje energie „Vůbec první iniciativou, kterou jsme přijali, je snížení spotřeby fosilních paliv a podpora využívání ekologické energie,“ říká Yuan.

2. Recyklace: Společnost Baosteel se snaží recyklovat, a to i ocelový odpad a šrot.

3. Zlepšení procesů: „Zintenzivňujeme výzkum a pomocí digitálních dvojčat vytváříme továrny s nulovými emisemi,“ uvádí Yuan.

4. Dodavatelský řetězec: Společnost chce s dodavateli a zákazníky spolupracovat na podpoře ekologické výroby. „Zlepšíme pevnost, životnost i výkon našich výrobků,“ vypočítává Yuan.

5. Sledování emisí uhlíku: Baosteel podniká kroky k lepšímu měření emisí uhlíku. „Energie tvoří obrovskou část našich celkových nákladů,“ vysvětluje Yuan. „Pokud se dílo povede, budeme konkurenceschopnější a ziskovější.“

Co vás k udržitelným iniciativám inspiruje nejvíc?

Chceme dělat to, co je správné pro planetu Zemi. Zároveň si mnozí naši zaměstnanci čím dál více uvědomují, jak náš obor dopadá na životní prostředí. Udržitelnost navíc zajímá i klienty.

Jaké obchodní přínosy v udržitelnosti vidíte?

Když fungování firmy vnímáte optikou udržitelnosti, najdete příležitosti k úsporám, která vám můžou poskytnout konkurenční výhodu. Můžete věci používat opakovaně a pracovat rychleji nebo úsporněji? Ušetříte peníze a navíc získáte skvělý marketingový příběh. Situace nejde napravit přes noc, ale přehodnocujeme z hlediska udržitelnosti úplně všechno.

David Spilsbury působí jako technologický ředitel britského studia Axis Studios, které se zaměřuje na animace a vizuální efekty. V rozhovoru vysvětluje, jak na udržitelné iniciativy v mediálním a zábavním průmyslu.

Jak mohou mediální a zábavní společnosti fungovat udržitelněji?

Dá se toho dělat spousta. My jsme přešli na ekologické datové centrum a budeme spotřebovávat výhradně zelenou energii. Centrum se chladí venkovním vzduchem, takže se energie využívá efektivněji. Indikátor efektivity využití energie (PUE) jsme snížili z 2 na 1,18 – to je na datové centrum skvělá hodnota. Na totožnou práci budeme nově potřebovat zhruba o polovinu méně energie.

Problém s náborem zaměstnanců některé firmy řeší značnými investicemi do vzdělávání a zvyšováním kvalifikace stávajících zaměstnanců. Téměř univerzální jsou též investice do umělé inteligence, což signalizuje vysokou míru důvěry v tuto technologii. Přesto přetrvávají jisté obavy. Kvůli volatilitě posledních let se mnoho firem ocitlo v situaci, kdy musely rychle reagovat

na změny na trhu. Teď se vedení firem cítí lépe připravené na zvládání obchodních výzev a začíná plánovat na jistější budoucnost. Spolu s optimismem přichází i prozkoumávání nových technologií, procesů a myšlenek, které dají vzniknou novým příležitostem k růstu a budou utvářet budoucnost navrhování a výroby.

Letos společnost Autodesk skrze rozhovory a online průzkum získala informace od 5 399 lídrů, vizionářů a expertů z celého světa, kteří působí v architektuře, projekci, stavebnictví a provozu staveb, v navrhování a výrobě a v zábavním a mediálním průmyslu. Tato zpráva shrnuje klíčová zjištění, včetně podrobností o jednotlivých regionech a odvětvích.

Sběr kvantitativních dat (n = 5 368) probíhal ve spolupráci se společností Qualtrics od července do září 2023 pomocí 20minutového online dotazování.* Nadto se v říjnu a listopadu 2023 uskutečnilo 31 kvalitativních rozhovorů s vedoucími představiteli podniků a vizionáři. Ke zmapování některých trendů společnost Autodesk zanalyzovala agregovaná a anonymizovaná data o svých zákaznících.

průměrná praxe respondentů v oboru

Respondenti měli odpovědět, jak daleko jejich společnost pokročila s digitální transformací. Společnosti, které se podle respondentů nacházejí „v rané fázi“ nebo „přesně uprostřed“ cesty k digitální transformaci, považujeme za méně digitálně vyspělé. Pokud respondent uvedl, že se jeho společnost „blíží k cíli“ nebo „cíle dosáhla“, označujeme ji za digitálně vyspělejší.

Lídři: 70 % respondentů má ve své společnosti rozhodovací pravomoci. V této zprávě je označujeme jako „lídry“. Jde o majitele firem či podnikatele, ředitele, viceprezidenty a členy vrcholového managementu.

Experti: Zbývajících 30 % respondentů označujeme jako „experty“. Tato skupina zahrnuje manažery a respondenty na nemanažerské úrovni.

Otázky zaměřené na udržitelnost, například u výčtu kroků, které společnosti provádějí, se zaměřují na environmentální udržitelnost, tato definice však nebyla výslovně uvedena.

Při individuálních rozhovorech byla použita popisná definice vycházející z vymezení OSN: „Plnění současných potřeb bez ohrožení schopnosti budoucích generací plnit jejich vlastní potřeby.“ Respondentům bylo sděleno, že jde o úsilí zaměřené na životní prostředí (mírnění změny klimatu), komunitu (sociální blahobyt, zlepšení života obyvatelstva) a tzn. corporate governance.

Snímek 1 Snímek 2 Snímek 3 Snímek 4 Snímek 5 Snímek 6 Snímek 7 Snímek 8 Snímek 9 Snímek 10 Snímek 11 Snímek 12 Snímek 13 Snímek 14 Snímek 15 Snímek 16 Snímek 17 Snímek 18 Snímek 19 Snímek 20 Snímek 21 Snímek 22 Snímek 23 Snímek 24 Snímek 25 Snímek 26 Snímek 27 Snímek 28 Snímek 29 Snímek 30 Snímek 31 Snímek 32 Snímek 33 Snímek 34 Snímek 35 Snímek 36 Snímek 37 Snímek 38 Snímek 39 Snímek 40 Snímek 41 Snímek 42 Snímek 43 Snímek 44 Snímek 45 Snímek 46 Snímek 47 Snímek 48 Snímek 49 Snímek 50 Snímek 51 Snímek 52 Snímek 53 Snímek 54 Snímek 55 Snímek 56 Snímek 57 Snímek 58 Snímek 59 Snímek 60 Snímek 61 Snímek 62 Snímek 63 Snímek 64 Snímek 65 Snímek 66 Snímek 67 Snímek 68 Snímek 69 Snímek 70 Snímek 71 Snímek 72 Snímek 73 Snímek 74 Snímek 75 Snímek 76 Snímek 77 Snímek 78 Snímek 79 Snímek 80 Snímek 81